Lékárník je často prvním zdravotníkem, kterému se pacient svěří s obtížemi s hemoroidálním onemocněním. Aby mohl erudovaně zvolit řešení, měl by vědět, jak s pacientem komunikovat. Potřeba je odlišit akutní perianální trombózu a hemoroidální onemocnění včetně jeho 4 stadií.
Hemoroidální nemoc (HN), v řeči pacienta spíše „hemoroidy“, představuje rozšířený zdravotní problém. Přesné epidemiologické údaje nejsou sice k dispozici, ale odhaduje se, že prevalence HN v dospělé populaci může dosahovat dokonce až 70 %. Průzkumy dále ukazují, že většina pacientů nepovažuje tuto diagnózu za závažné onemocnění.
O hemoroidální nemoci hovoříme v současnosti jako o civilizační chorobě. Dle statistik potížemi spojenými s tímto onemocněním trpí alespoň jedenkrát za život více než polovina všech obyvatel průmyslově vyspělých zemí. Přesto, že by měla být terapie hemoroidální nemoci zahájena až po klinickém vyšetření lékařem, pestrá symptomatologie tohoto
Z mezinárodního průzkumu z roku 2018 (1) vyplývá, že svědění, bolest, krvácení při stolici související s rozšířenými hemoroidy, mlčky snášíme téměř rok a půl. Hemoroidy jsou civilizační onemocnění, z vlastní zkušenosti ho zná více než polovina z nás, a přesto se jedná o téma, které je skryté pod rouškou tabu.
Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP vydalo v lednu 2021 Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře na téma Hemoroidální nemoc. Jak sám autorský tým uvádí, cílem tohoto doporučeného postupu je shrnout současné znalosti o hemoroidálním onemocnění…
Hemoroidy jsou jednou z nejčastěji diagnostikovaných klinických jednotek a vůbec nejčastějším důvodem návštěvy proktologické ambulance postihujícím více než 50% populace starší 50 let, zejména ženského pohlaví.
Evropská koloproktologická společnost, European Society of ColoProctology (ESCP), vydala v roce 2019 nová doporučení pro léčbu hemoroidálního onemocnění. Významnou změnou je doporučení v oblasti základní léčby nově pro všechny 4 stupně onemocnění, kdy se doporučuje do základní léčby zahrnout.